Laserový metr využívá laserového paprsku k měření středních vzdáleností v řádech jednotek až desítek metrů povětšinou na stavbách, ve firmách, ale také i někteří domácí kutilové mají takovýto metr doma. Zde se laser využívá především díky nerozbíhavosti laserového paprsku a odrazu světla, na čemž je celý tento přístroj založený.
Princip laserového metru je přitom velice jednoduchý. Laserový metr obsahuje laser a optiku, obojí umístěné na přední straně laserového metru.
Po prvním zmáčknutí tlačítka se nám aktivuje laser a laserový paprsek začne svítit dopředu. Díky tomu můžeme přesně zaměřit cíl, jelikož vidíme malou tečku na předmětu, kde se laserový paprsek odráží. Po druhém zmáčknutí tlačítka laser vyšle pulz, který se odrazí od měřeného předmětu. Některé fotony se vrátí zpět, které následně zachytí optika, změří čas, za který laserový paprsek uletěl danou dráhu, vypočte pomocí vzorce vzdálenost a zobrazí ji na displeji. Tato operace proběhne v řádech desetin sekund. (tento postup se může lišit v závislosti na typu laserového metru)
Vzorec pro výpočet vzdálenosti (v laserovém metru)
s - vzdálenost
v – rychlost (300 000 000 m/s)
t – čas
Přesnost laserového metru se pohybuje v řádech několika jednotek mm, cca od jednoho do dvou mm. Přesnost laserového metru však záležení na mnoha faktorech. Některé z nich můžeme ovlivnit, jiné však nikoli.
Mezi ty, co nemůžeme ovlivnit, patří především kvalita celého přístroje, neboli výkon laseru, kvalita použité optiky a vůbec schopnost celého systému změřit velmi přesně tak malý časový úsek, který v některých případech může být pouhých 200 pikosekund, neboli 2x10-10s.
Faktorů, které můžeme ovlivnit, je mnohem více. Patří mezi ně např. prostředí, kterým laserový paprsek prochází. V zaprášeném prostředí, které není na stavbách výjimkou, se pohybuje laserový paprsek o něco pomaleji, než v průzračném vzduchu. Prachové částice navíc rozptylují světlo, což nám zmenší počet fotonů navracených zpět do optiky laseru. Dalším a to velice důležitým faktorem je povrch měřeného objektu. Od lesklého světlého povrchu se světlo odráží mnohem lépe, než od matného tmavého a hrubého povrchu, kde je světlo pohlcováno a rozptylováno do okolí.
V geodézii, kde se měří ve větším měřítku, je tento problém vyřešen koutovým odražečem, který nám mnohonásobně zlepšuje odrazivost povrchu. To je však v našem případě zbytečné. Další z faktorů může být lidský faktor, kdy člověk drží metr v ruce, nebo ho nemá řádně zajištěný proti pohybu a při měření se mění měřená vzdálenost.
I přes všechny tyto negativní vlastnosti jsou však laserové metry skutečně přesnými délkovými měřidly na střední vzdálenost.
Dosah laserového metru se liší hlavně podle použitého přístroje a již zmíněných faktorů ovlivňující přesnost přístroje. Základní levnější laserové metry, které se využívají především k měření menších prostorů, pokojů, a menších vzdáleností poskytují rozsah měřené vzdálenosti od 0,1 m do 30 m. Dražší už však mají rozsah od 0,05 m do 70 m. Z řad profesionálních laserových metrů používaných k měření v halách a větších prostorech dosahují vzdálenosti až 250 m.
Cena laserového metru se pohybuje od 1500 Kč, tedy těch nejlevnějších, až po ty profesionální, kde cena přesahuje i hodnotu 15 000 Kč.
Přístroj by měl vydržet několik tisíc měření, i zde však velmi záleží na bateriích, použitém displeji, popř. na jiném příslušenství, jako je např. kamera.
Jedna z velmi důležitých funkcí laserového metru je určení, od kterého bodu má přístroj měřit. Lze pouhým přepnutím na přístroji změnit počátek měřené vzdálenosti na přední hranu přístroje či zadní stranu přístroje, popř. pokud má přístroj ještě nějakou specifickou hranu, s nejvyšší pravděpodobností od ní půjde také nastavit počátek měření. Další z funkcí je sekvenční měření. To určuje, zda má přístroj změřit vzdálenost jen tehdy, zmáčkneme-li tlačítko, nebo má přístroj měřit automaticky v určitých intervalech, např. několikrát za sekundu. Toho se např. využívá, pokud chcete najít určitou vzdálenost od stěny, abyste nemuseli neustále mačkat tlačítko.
Dnešní laserové metry jsou již vybaveny čipy a výpočetními jednotkami, to umožňuje provádět mnoho matematických funkcí.
Měření ploch – jednoduše přepnete na měření ploch, poté 2x zmáčknete tlačítko, přístroj vynásobí změřené vzdálenosti a napíše výsledek na displeji.
Měření objemů – stejné jako u měření ploch, jen přepnete na měření objemů a tlačítko zmáčknete 3x.
Měření úhlů – Změříte 2 strany a přístroj vám vypočte požadovaný daný úhel v pravoúhlém trojúhelníku.
Sčítání, odčítání délek
+ jiné funkce, záleží na typu modelu, avšak všechny vychází z měření vzdáleností a následného matematického výpočtu.
Bluetooth - Nejmodernější modely můžou obsahovat technologii Bluetooth pro bezdrátový přenos dat mezi přístrojem a počítačem.
Digitální sklonoměr – Zařízení umožňující zjištění aktuální polohy měřidla, tím pádem zjistí, pod jakým úhlem je přístroj nakloněn a přepočítá délku na skutečnou vodorovnou délku.
Kamera – Na přední straně laserového metru je umístěna kamera, která nám zobrazuje na displeji zaměřený cíl, používá se na měření velkých vzdáleností a obsahují ji jen ty nejmodernější přístroje.
Vodováha – obyčejná vodováha zabudovaná v přístroji nám pomůže k přesnějšímu měření ve vodorovné poloze.
Dnešní laserové metry dosahují takových velikostí, že některé můžeme dokonce nosit i v kapse, ty běžné však dosahují velikostí okolo 120x50x25mm. Jejich hmotnost se pohybuje max. kolem 0,2kg.
Využití je všude, kde se měří vzdálenosti, tudíž v geodézii, při vytyčování objektů na stavbách apod.
Jednoduchá obsluha, rychlejší a přesnější měření, velké množství funkcí, odolnost přístroje. Celkově vzato, práce je mnohem efektivnější.
Jednou za čas je nutné vyměnit baterie.
Laser se také využívá v astronomii při měření vzdálenosti Měsíce od Země laserem, nebo družic obíhajících kolem Země. K tomu se však používají mnohem výkonnější lasery s mnohem lepší optikou a parametry, viz Laser v astronomii a geodézii. Na podobném principu funguje i určitý typ radarů, který využívá rozdíl v čase mezi vyslaným a přijatým signálem.
zesilování světla stimulovanou emisí záření
nastává při dopadu na nepropustnou vrstvu jejichž nerovnosti na povrchu jsou řádově menší než vlnová délka dopadajícího světla. Úhel odrazu se vždy rovná úhlu dopadu
