Využívá se roztavování materiálu optickým zářením do požadované hloubky s minimálním odpařením materiálu. V praxi se používají obzvlášť kontinuální lasery s vlnovou délkou v infračervené oblasti spektra CO2 laseru. Svařování oproti jiným aplikacím vyžaduje menší intenzitu záření, a větší délku impulsu (v ms). Výhodou svařování laserem je jak absence dotyku s materiálem, tak lokální ohřev na malých plochách, ale i rychlé chladnutí, schopnost svářet materiály různých druhů a svářet v ochranné atmosféře. Dnes se toho využívá při svařování kardiostimulátorů, kontaktů v elektronice, plechů v automobilismu a letectví.
