Laserová čtečka čárového kódu obsahuje laser, který svítí na čárový kód. Laser velice rychle kmitá a přejíždí přes čárový kód po celé délce. Kmitání čárového kódu nám zajišťuje pravidelné několikahranné rotační zrcadlo, které se otáčí velkou rychlostí kolem své osy a periodicky nám vychyluje paprsek. Laserový paprsek se poté začne odrážet od čárového kódu, a to pouze od bílých mezer.
Laserový paprsek se od černých čar odrážet nebude, protože černá barva pohlcuje světlo. Zařízení v čtečce kódu pohybuje zrcadlem, tudíž ví, v jaké poloze se laserový paprsek nachází. Spojením informace o poloze laserového paprsku a informace, zda se na dané poloze nachází černý pruh nebo bílá mezera, počítač vytvoří mapu čárového kódu, tudíž vlastně čárový kód přečte. Tuto mapu si převezme počítačový program, který si pomocí své databáze převedu mapu do číselného zápisu, a zjistí, o jaký druh zboží se jedná, vypíše jeho cenu, popř. jiné informace o výrobku a odečte zboží ze skladu.
Poté už jen počítač sečte všechny nakoupené položky a tiskárna vytiskne účet. Dnes se používají především jehličkové tiskárny, pro menší cenu a nižší kvalitu, která není v tomto případě potřebná.
První patent na čtení čárového kódu byl udělen v roce 1952, ale k intenzivnějšímu nárůstu čárových kódů došlo až o 20 let později. Dnes se čárový kód využívá téměř v každém obchodě pro jeho jednoduchost, vysokou rychlost procesu a díky svým malým nákladům na laserovou čtečku.
zesilování světla stimulovanou emisí záření
nastává při dopadu na rozhraní dvou opticky různých prostředí. Úhel odrazu se vždy rovná úhlu dopadu
