Index lomu [n] se dá rozdělit na 2 typy:
1) Absolutní index lomu – většinou používaný, akorát se mu zkráceně říká pouze index lomu. Udává nám kolikrát je světlo v jednom prostředí pomalejší než ve vakuu. Index lomu nemůže být menší než 1. 1 může být pouze tehdy, jedná-li se o vakuum, všechny ostatní indexy lomu jsou větší než 1.
2) Relativní index lomu – moc se nepoužívá, je to vlastně poměr indexů lomu dvou prostředí, takže v tabulkách musí být vždy udáno třeba: voda-vzduch, sklo-voda a tak. Proto se moc nepoužívá a Absolutní index lomu je významovější.
Světlo se vždy pohybuje ne tou nejkratší, ale nejrychlejší cestou. S tím souvisí i 2 typy lomu a to ke kolmici a od kolmice. Světlo se láme od kolmice, přechází-li z opticky hustšího prostředí do prostředí opticky řidšího, nebo z prostředí s větším indexem lomu do prostředí s menším indexem lomu (α<β). Ke kolmici je to přesně naopak (α>β).
Související: