Podkapitoly:
Asterix IV využívá plynové aktivní prostředí, které představuje alkyljodid C3F7I. Fotochemickou reakcí se z alkyljodidu uvolní jódový atom. Fotochemická reakce, neboli fotolýza, je způsobena UV zářením vydávaným výbojkami okolo aktivního prostředí.
Uvolněný jódový atom má jednu důležitou vlastnost, a to takovou, že při uvolnění je jeho elektronový obal excitován, tzn. jeho elektrony jsou automaticky excitovány na vyšší energetickou hladinu, čímž je zajištěna inverze populace elektronů v elektronovém obalu. Tímto způsobem jsou vytvořeny podmínky pro vznik laserového záření. Záření vytvářené přechody mezi vyšší a nižší energetickou hladinou je charakterizováno šesti blízkými spektrálními čarami, které se nazývají komponenty. Vznik těchto komponent způsobuje magnetické pole atomu, které štěpí vyšší hladinu do dvou a nižší hladinu do čtyř hladin hyperjemné struktury. Pravidlo pro přeskok elektronů mezi hladinami jódu omezuje počet přechodů na 6. Nejvíce elektronů však přeskakuje z hladiny F3 na hladinu F2. Aktivní prostředí kromě alkyljodidu obsahuje ještě Argon, který působí jako tzv. nárazníkový plyn. Jeho tlak je oproti alkyljodidu větší, přičemž v každém modulu zesilovače je jiný. Argon nijak k laserové akci nepřispívá, avšak má 3 základní úlohy:
Aktivní prostředí avšak obsahuje vzniklé zbytky alkylu jodidu C3F7 a atomy jódu I, které rády dohromady reagují třemi způsoby:
První dvě reakce nemají zvláštní dopad na výkon laseru, avšak molekuly jódu I2 úspěšně zhoršují inverzi populace (viz. Zesilovače).