Podkapitoly:
V oscilátoru vzniká původní světelný paprsek, který se následně zesiluje. Oscilátor se skládá z řídícího modulu (Oscillator), předzesilovače (Preamplifier) a ze soustavy Pockelsových cel (PC1,2,3), které slouží jako optické závěrky. Jako úplně první součást celé soustavy je řídící modul, ve kterém vzniká několik téměř stejných pulzů, ze kterých je následně vybrán ten nejsilnější s největší amlitudou. Výběr probíhá pomocí předzesilovače, Pockelsových cel a jednoho optického „čidla“ (elektro-optického preselektoru). Ze všech vyslaných pulzů z řídícího modulu vybere optické čidlo pulz, který se nachází těsně před největším pulzem. Vybraný pulz putuje do předzesilovače, zesílí se a následuje do tzv. jiskřiště (rychlý el. spínač), které přivede s různým zpožděním napětí do Pockelsových cel.
Pod napětím jsou tyto cely průhledné, takže nám propustí následující nejsilnější pulz, který potřebujeme, a třetí cela se poté opět zavře a tím oddělí nejsilnější pulz od zbytku.
Délka pulzu se mění v závislosti tlaku aktivního prostředí a výkonem UV záření přiváděným do aktivního prostředí. Teoreticky lze měnit délku pulzu od 180ns do 700ns, avšak nejefektivnější je pulz o délce 500ns. Laserový pulz se ovšem průchodem aktivního prostředí zkracuje. Jelikož je výkon laseru obrovský, dochází ihned k rozkladu aktivního prostředí, čímž nedochází k dokonalému zesílení koncové části pulzu. Pulz se tak zkrátí cca 1,5x na 350ns.
