Laserové vrtání využívá vysokou teplotu k odpaření materiálu v místě vrtu.
Intenzita proto musí být mnohem větší než u svařování. Využívá se proto impulsních laserů s délkou impulsu menší než 1 ms.
Již v roce 1965 byl využit laser pro vrtání do diamantu, kde aktivní prostředí byl rubínový laser. Předností laserového vrtání je možnost vrtání velmi úzkých otvorů řádově v desítkách µm a v těžce dostupných místech.
